Všechno vybavení, které používám, je pouze fotografický přístroj

Fotím Canonem EOS 400D DIGITAL se základním objektivem a pevným objektivem 50 mm. Občas použiji externí blesk. Při focení portrétu v interiéru nemám žádné zábleskové zařízení. Ale ono to vážně není jen o použité technice. Technika sebelepší kvality je sama o sobě k ničemu. Jako fotografové se musíme naučit pracovat s tím co máme k dispozici. Musíme se jen vyvarovat scénám, na které fotoaparát nestačí. Například když nemůžete pracovat s hloubkou ostrosti, musíme vymyslet takovou lokalitu, aby se v něm focená osoba neztrácela. Když nemáme vlastní zdroj světla, musíte maximálně využít přirozeného světla a správně tak nasměrovat focenou osobu. A to samozřejmě neplatí pouze pro portréty. Ty uvádím jen jako takový příklad, protože se jimi zabývám nejvíce.

Proto je naprosto zbytečné toužit po lepší výbavě. Sice se může zlepšit technická kvalita fotografií, ale pokud jsou vaše fotografie nezajímavé teď, lepší výbava to nezmění. Lepší výbava vám může pomoci teprve tehdy, když se naučíte pořádně ovládat tu stávající.

Naučit se pěkně fotit je běh na dlouhou trať. Když se dnes dívám na fotky, které jsem pořizovala ještě před pěti lety, není to už to pravé ořechové. Člověk se stále učí, vyvíjí a posouvá dál. A já s trochou nadsázky věřím, že až se za 5 let budu dívat na své současné snímky, budu se cítit úplně stejně. Bude to důkazem toho, že člověk neustrnul na jednom místě.

Zatím je tedy na nákup drahé techniky čas. :)

Teď mi stačí, že jakmile chytnu do ruky foťák, chytá mě nadšení (říkám mu fotorapl), při kterém zapomínám na svět kolem sebe (nemám hlad, necítím žízeň, co mě bolelo, bolet přestává, čas absolutně nevnímám). A kdo mě zná, případně se mnou někdy fotil, dobře ví, o čem mluvím.

Pavla Stachová